Erich von Däniken

ERICH VON DÄNIKEN navštívil dne 12.1.2012 výstavu Šangri-la ve Zlíně, následně vystoupil na přednášce v MĚSTSKÉM DIVADLE ZLÍN. Pořadatelem této společenské akce byla cestovní kancelář LIVINGSTONE.

ERICH VON DÄNIKEN
rozhovor s R. Švaříčkem
R: Volám z malé české země do malého Švýcarska, abych udělal rozhovor s velkým
slavným záhadologem. Čeština ani němčina asi nebude to správné, zkusíme
angličtinu?
D: Ok, předpokládám, že najdeme mix mezi angličtinou a němčinou.
R: V našem barevném mixu by však prosím měla převažovat angličtina!
Stal jste se celosvětově známým, publikoval miliony knih a Vaše filmové
dokumenty jsou mimořádně úspěšné. Jaká je největší změna mezi Erichem von
Dänikenem před 40 lety a dnes?
D: Zestárl jsem, nyní mám 76 let a samozřejmě jsem trošku zmoudřel. Doufám, že
už nebudu opakovat chyby, které jsem dělal, když jsem byl mladší.
R: Jak silná proměna nastala ve Vašem cestování? Vybíráte si dnes už jen ty nejlepší
hotely...?
D: Stále hodně cestuji. Před rokem jsem byl v horách Bolivie a Peru asi 4600 m
vysoko. Samozřejmě jsem často v Egyptě, kde podnikám stále náročné aktivity.
Fotografoval jsem zde jezero pod pyramidami. Jsem stále velmi aktivní.
R: Náročná snůška aktivit je v takovém věku obdivuhodná!
D: Cítím se stále velmi mladý (smích...)
R: Vaše nejznámější kniha byla vydána v roce 1968, který byl zlomový pro Československo.
Ztratili jsme u nás volnost a svobodu. Co tato slova pro Vás znamenají?
D: Všichni preferujeme svobodu jako klíčovou hodnotu. Ceníme si svobody projevu,
jsme dnes u nás naštěstí zcela volní v myšlení. Žádná vláda světa nám nemůže
přikázat, jak máme mluvit, myslet či psát. To je velmi důležité, pro dobrý pocit
zcela zásadní. Jsem obhájce volného psaní, myšlení, mluvení.
R: Jaké jsou největší hodnoty ve Vašem životě? Úspěch, sláva, další kniha, další film.
D: Dlouhý smích... Ale kdepak, žádná sláva, peníze, nic z těchto pomíjivých věcí.
Nejdůležitější v mém životě je stále zvědavost. Věčný plamínek zvědavosti, který
stále nezadržitelně plápolá v mém srdci. Vždy, když se vyřeší nějaká otázka, už se
rodí další výzva. Zvědavost je dar nadělený z nebe. Jsem šťastný, že jsem stále stejně
zvědavý jako zamlada... To je opravdu velice důležitá příjemně motivující záležitost.
R: Jak znáte doktora Miloslava Stingla? Slovutný český spisovatel publikoval na 17
miliónů knih, v ČR je fenomén právě v prodeji knih. Vaše knižní úspěchy jdou však
ještě mnohem dál. Dosáhl jste neuvěřitelných výsledků po celém světě. Jaké
máte na M. Stingla vzpomínky?
D: Mám moc rád Miloslava Stingla. Poprvé jsem ho potkal kdysi dávno někde na
malém paci' ckém ostrově. Je to už hodně dávno, stihli jsme od té doby spoustu
zajímavých věcí. Byl jsem tehdy v Paci' ku jako výzkumník, prožili jsme společně
hodně podnětného a příjemného. Cestovali jsme spolu poté na další neuvěřitelné
ostrovy jižního Paci' ku. Následně jsme se stali výbornými přáteli. V našem
intenzivním přátelství pokračujeme dodnes. Pomáhal jsem mu s publikováním
jeho knih v němčině. Hodně jsem se od něj i naučil. On je doktor etnogra' e.
Samozřejmě nemáme stejné názory na spoustu věcí, ale vždy jsem ho respektoval
jako osobnost. Myslím si, že máme stále krásné a pevné přátelství.
R: Je příjemné poslouchat takové věty. I já si samozřejmě doktora Stingla moc vážím, je
pro mne výjimečnou osobností. Jeho zatím poslední kniha pojednává o konci světa
roku 2012. Co si myslíte o tolik medializovaném konci světa 2012?
D: Nenastane žádný konec světa. Američané natočili film nazvaný 2012. Podle
Mayského kalendáře bude prý svět v roce 2012 zničen. To je nesmysl. Nikde
v Mayském kalendáři se neříká, že svět bude takto zničen. Samozřejmě Mayové
vytvořili unikátní kalendář. M. Stingl je jeden ze znalců, kteří se v něm obratně
orientují. Také to dokážu. Počátkem mayského kalendáře je 14. 8. 3 114 před
naším letopočtem, konec kalendáře vede k datu 23. 12. 2012. Ale to samo o sobě
nic neznamená. Když kalendář skončí, jednoduše začíná znovu číslem 1, 2, 3, 4,...
Mayské tradice říkají, že se někteří bohové vrátí na zem. Předpokládám, že se někteří
z nich mohou vrátit na naši planetu. Ale nemůžeme si být nikdy jisti termínem. Data
jsou pružná jako guma, nemohou mít pevně vymezené mantinely.
R: Která kniha Miloslava Stingla na Vás udělala největší dojem?
D: Dobře znám jen ty, které vyšly v němčině. Nemám bohužel představu, jaké
byly ty československé. Vždy psal o archeologii. Jedna z těch velmi podařených
knih pojednává o kulturách Mayů, vypráví o Palenque, dávném mayském
městě v Mexiku. V Palenque byl nalezen gigantický náhrobek. M. Stingla učinil
nesmazatelně slavným jeden z rozluštěných překladů tohoto náhrobku.
R: Se kterou zajímavou osobností by jste se ještě rád setkal?
D: Rád bych se poznal s papežem v Římě.
R: Jaká výjimečná postava by to mohla být z minulosti?
D: Pro mě by nejzajímavější osobou byl Inok. Byl to 7. patriarcha před velkou
potopou, před čtrnácti tisíci lety. On je pro mě nejdůležitější osoba minulosti.
Nikdo jej však bohužel moc nezná.
R: Jaký dojem máte z velkých duchovních vůdců jako Mahátma Gándhí či nedávno
zemřelý Sai Baba?
D: Neměl jsem možnost poznat Sai Babu osobně. Četl jsem o něm a respektoval
jeho znalosti. Báječnou osobností byl Gándhí, který bojoval za mír beze zbraní.
S revolučně novou myšlenkou byl úspěšný nejen v Indii. Na naší planetě žilo
mnoho zajímavých vůdců, kteří pomohli jít lidstvu kupředu. Bohužel mnohé
z výjimečných osobností již nejsou mezi živými.
R: Jak by jste charakterizoval osobnost našeho exprezidenta Václava Havla?
D: Stejně jako já je spisovatel a člen Mezinárodního PEN klubu. Samozřejmě on
fantasticky bojoval za svobodu. Nikdy jsem jej bohužel neměl možnost poznat
osobně, ale vždy jsem jej obdivoval a plně respektoval.
R: Která místa planety jsou pro Vás nejvíce zajímavá a která klíčová pro výzkum
a Vaše teorie?
D: Jsou to dvě lokality. První je poušť Nazca v Peru. Pokud letíte nad touto obrovskou
pouští, vidíte obrovské pruhy na zemi, které vypadají jako letiště. Před tisíci lety
to nebylo letiště, ale vypadá to jako autentická ranvej. Druhou lokalitou jsou
pyramidy v Egyptě. V poslední době bylo ve velkých pyramidách elektronicky
objeveno hodně šachet, tunelů a nových tajemných místností. Elektronicky
znamená elektronickým měřením. Nikdo se tam však nemůže dostat, protože
šachty jsou pro lidské tělo příliš malé. Jsem si jist, že během následujících let
přijde právě z těchto velkých pyramid neuvěřitelně šokující překvapení.
R: Těším se na to. Doufám, že se toho ještě dožiju.
D: Kolik je Vám let?
R: Každý rok mívám narozeniny ,,překvapivě” ve stejný den. Vždy to vychází přesně
na 19. ledna. Letos oslavím takové trošičku větší narozeninky, drobně kulaté
půlstoletí.
D: 50 je krásný věk. Jste stále mladík plný síly a nadějí.
R: Děkuji, těším se na společnou oslavu. Jaké jsou Vaše současné priority, o co se
dnes nejvíce zajímáte?
D: History Channel v USA připravil rozsáhlý filmový projekt, já jsem pro tuto sérii
programů pracoval na “Ancient Alien”. Jiná hollywoodská společnost se mnou
spolupracuje na gigantickém 3D filmu, který bude dokončen v roce 2013.
V současnosti jsem výrazně pohlcen právě těmito projekty společně s jejich tvůrci.
R: Patrně znáte světovou legendu o Šangri-la, ztraceném ráji vysoko v horách
Himálaje.
D: Znám dobře onen příběh, byl jsem mnohokrát v Himálaji, nejen v Indii.
Samozřejmě, když jsem byl mladší, opakovaně jsem se pohyboval ve velkých
horách Tibetu, ale nikdy jsem legendární Šangri-la neobjevil. Šangri-la je slavné
místo štěstí a splněných snů. V mé oblíbené Barmě mají také nádherné chrámy, ve
kterých sní o Šangri-la. Nikdo nikdy však dosud slavné Šangri-la nenašel, všichni
jej zatím jen vytouženě hledáme. Šangri-la v něčem trochu evokuje Atlantidu.
R: Místa, o kterých jste zatím hovořil, jsem také navštívil, pochopitelně kromě
Atlantidy, tu si nechávám uzrát, až ji Vy ve správný okamžik naservírujete….
Všichni se snažíme najít své vytoužené Šangri-la, zatím o něm však jen marně
sníme... Věříte, že někde v lůně Himálaje může být opravdu ukryto údolí věčného
štěstí? Ať už jej nazýváme Šangri- la, Šambala nebo jakkoliv jinak?
D: Ano věřím. Stále pevně doufám, že někde v Tibetu musí být gigantické
podzemní tunely, komory, kde jsou obrovské knihovny. Stejné objevy se čekají
i v Jižní Americe, třeba v Ekvádoru. Znám jedno unikátní místo i jeho přesnou
geogra! ckou lokaci, kde jsou unikátní podzemní knihovny. Dříve nebo později
budou s velkou slávou představeny lidstvu.
R: Středomoří si vysnilo bájnou Atlantidu. Věříte v ni?
D: De! nitivně ano, ale ne ve Středozemním moři. Znám Platona, zvláště jeho dialog
Kritiás a Týmaios, velice podrobně. Napsal jsem knihy o Řecku, ne však o řecké
historii, ale o zajímavých příbězích Řecka, o slavných mýtech a legendách. Jsem
si absolutně jistý, že Atlantida existovala. Jen jsme ji dosud ještě neobjevili.
R: Křesťanství posunulo ráj až na nebesa. Věříte, že pokud v životě konáme dobré
skutky, zasloužíme si jít následně do nebe?
D: Ano, byl jsem vychován a učen jako katolík. V náboženských termínech nebe je
místo absolutního štěstí. Nebesa jsou místem, kam se snažíme dostat po smrti.
Zde máme být spojeni s velkými bohy, s vesmírem, se vším. Ale v mytologii, ve
starých náboženstvích, nebe není to samé. V mytologii bylo mnoho lidí pozdviženo
k nebi, například Abrahám se podle některých tezí ocitl v nebi. Nebo Inok se dostal
svérázně do nebe. V nebi byli specielně vyučováni, naučili se jazyk lidí z nebe
nazývaný “enšnl”. Poté se vrátili s novým poselstvím zpět na zemi. Podle mého
názoru nebe není místo absolutního štěstí, jak ho vnímáme z našich pozemských
náboženství. Je v jiné realitě podobně jako třeba vesmírná loď. Zvláštní osoby
byly v minulosti vychovány na mateřské vesmírné lodi. Učili se tam speciálním
znalostem a poté se vrátili zpět na zemi, aby vše nové mohli sdělit celému lidstvu.
Například v tradici judaismu či ve starém křesťanství se učilo, že i v nebi byla
někdy válka. Anděl umění Lucifer vystoupil na trůn bohů a řekl, že už nebude více
nikomu sloužit. Poté Lord Michael vyhnal Lucifera z nebe a Lucifer se stal ďáblem.
Když se podíváme na nebe jako na místo absolutního štěstí, není možné tam mít
nepřátelství, válku. Nebe není nebe. Musíme “přemyslet” slovo nebe. Podle mého
názoru, nebe byla mateřská vesmírná loď.
R: Jaká je představa Vašeho Šangri-la, ráje, kam byste se chtěl přemístit?
D: To je něco velmi zajímavého. Například Inok byl 7. patriarcha před velkou
potopou. Byl autorem knihy “Inok has come to ash to the rest of the world
from Etiopia”, je to velmi stará kniha. Inok byl vynesen do nebe, zavedl nás
do záhadné zahrady se záhadnými květinami, ovocem… a vůbec vším, co
neexistovalo na zemi. Náboženské tradice nyní říkají, že bůh přivedl Inoka
až do ráje. To je však nesmysl. Inok nebyl v nadpozemském ráji, ocitl se však
překvapivě na plantáži záhadné mateřské vesmírné lodi. Ale o tomto všem
spolu musíme více hovořit osobně. Po telefonu je to komplikované a citlivé....
R: Moc se na společné hovory těším. Jaká je Vaše představa skutečně největšího
štěstí, Vašeho největšího snu?
D: Víte, jsme jen lidé a chceme být stále spokojení. Když jsme zamilovaní, potom jsme
absolutně šťastní. Samozřejmě štěstí je spojováno pro lidské tělo se sexualitou,
ale to není tak důležité. Štěstí pro mě znamená být naplněn. Být si jistý, že jsem na
správné cestě. Je to především dobrý pocit, že mohu někomu pomoci.
R: Před třemi dny jsem se vrátil z Indie, kde jsme měli několik setkání a audiencí
u Jeho Svatosti dalajlamy. Co si o dalajlamovi myslíte? Věříte v reinkarnaci,
znovuzrození?
D: Osobně ano. Ale nemám pro to žádný vědecký důkaz. Není to věda, je to hlavně
otázka víry. Já skutečně věřím v reinkarnaci. Ano, věřím, že jsem byl již dříve
narozen mnohokrát.
R: Co pro Vás znamená dalajlama?
D: Nikdy jsem se s ním nesetkal bohužel osobně. Zmeškal jsem to, proto toho moc
lituji. Neměl jsem správnou šanci se s ním setkat. Znám jeho učení, vím, co říká.
Znám to však jen z novin... Čemu naslouchám, působí velmi dojemně. Dalajlama
je muž svobody, míru, něco jako Gándhí. Mír bez války, mír beze zbraní.
R: Při své poslední návštěvě Indie jsem s ním strávil mimořádné chvíle, dalajlama
je plný energie. Bylo to s ním opravdu neuvěřitelné. Je tolik nabitý novými
myšlenkami. Změnil hodně i mé myšlení. Vy jste také plný energie, stále máte
netradiční nápady. Co je vaším zdrojem energie? Jaké je to místo, které Vám
energii dodává pro další bádání?
D: Každou noc než usnu, se modlím. Když jsem byl mladý, modlil jsem se ke
křesťanskému bohu – Ježíši a k Panně Marii. Nyní se už nemodlím k žádnému
křesťanskému bohu, ani k žádné konkrétní osobě. Ležím v posteli, dívám se
na strop a někdy se až začínám bát, že jsem jen velmi malinká, mikroskopická
bakterie v ohromném vesmíru. Potom se jen modlím a děkuji vesmíru za tuto
vědomost a znalost. Děkuji za stvoření, děkuji, že mohu být členem tohoto
grandiózního vesmíru. Stávám se jen nicotnou maličkou součástí. Toto je můj
způsob modlení, které mi dává sílu. Opravdu nikdy nejsem unavený. Jsem naopak
plný energie, nemám žádné problémy ani s mozkem ani s tělem. Mimochodem
s dalajlamou jsme stejně staří.
R: Ano, on se narodil také v roce 1935.
D: Jako já.
R: Je to zvláštní, v dětství jsem ministroval, zpíval v kostelním sboru, v kostele jsem
pobýval celkem často. Cestování mi výrazně změnilo život. Abych řekl pravdu,
dnes se modlím hlavně, když se něčeho bojím. Vy se modlíte stále, nebo také jen
když jste v těžší situaci? Jste osobou, která se vážně a systematicky stále modlí?
D: Myslím, že se modlím velmi vážně. Ale modlit se znamená o něco žádat, já si však
normálně o nic neříkám. Moje modlení je jen „děkovné“ modlení. Děkování je
krásný vynález a já jsem na jeho vrcholku. Samozřejmě všichni žádáme o pevné
zdraví. Slibujeme celému světu, že si přejeme správně využívat celou svojí sílu
a zvědavost. Jsem šťastný, chceme si to všechno dostatečně užít. Tak mi prosím
pomož udržet si svou zvědavost, mé zdraví. Všechno toto mi pomáhá. Obecně
říkám děkuji, děkuji za celou naší krásnou planetu.
R: To je zajímavé. V říjnu jsem byl v Tibetu, kde leží ve vysokých horách jezero
Lamula Tso. Je to jezero, kam se v minulosti vydávali všichni dalajlámové
poradit, co nastane v budoucnosti. Když zemřel předchozí 13. dalajlama,
Erich von Daniken společně s Miloslavem Stinglem při studiu polynéské
dřevořezby na Tahiti.
vystoupil regent až sem k netradičnímu jezeru. Na hladině vody spatřil místo,
kde se nachází nástupce, současný 14. dalajlama. Myslíte, že něco takového
je možné?
D: Zní to znamenitě. Ano, věřím tomu. V minulosti jsme to již zažili. Někteří
bohové byli sesláni na zem. Odehrála se už stejná věc, o které jste mi právě řekl.
Nevěděl jsem, že to je tradice. Obdobný příběh známe o jezeře Titicaca v horách
Bolívie. Něco zvláštního zde také sestoupilo dolů z nebes, jezero rostlo, vřelo,
vyšel paprsek a z něj vystoupily nějaké osoby a počaly učit lidstvo. Také mám
ten dojem, že máme evoluci na zemi. Nemáme však evoluci jen na naší známé
planetě, ale také evoluci ve vesmíru. Jsme součástí vesmírné evoluce, není to
jen naše malá zemékoule, která má ozón. Musíme se učit více a více, abychom
se stali součástí vesmíru, abychom mu lépe porozuměli. S pokorou a poznáním
se dostaneme dál, nesmíme být tak pyšní jako nyní. Na zeměkouli máme často
problémy mezi sebou, občas si zcela zbytečně nerozumíme. Mluvím obecně.
Lidstvo můžeme rozdělit na dvě skupiny . První skupinou jsou věřící. Nezáleží,
o jaké jde náboženství. Věří, že bůh udělal vše, má korunu stvoření, bůh z nás
udělal lidi. Druhou skupinou jsou vědci. Věří v evoluci, v mutaci, ve výběr, ale my
stojíme na vrcholku evoluce. Takže v obou případech, jestliže se na to podíváte
z hlediska věřících, vrcholem stvoření má být člověk. Hledíme na sebe jako na
největší bytosti vesmíru. Jsme do sebe opravdu „hodně zahledění“. Myslíme si, že
jsme ta nejmocnější bytost, která ve vesmíru existuje. Nenaučili jsme se, že jsme
jen malincí tvorové v gigantickém vesmíru, tvoříme jen „záplatu“ této evoluce
vesmíru.
R: Poznal jste někdy na svých cestách orákulum, které předvídá v buddhismu
budoucno, vybírá vhodný okamžik pro klíčová rozhodnutí, svatbu, potomka,
odjezd.. Trošku jako obdoba šamana v jiných lokalitách...
D: Neslyšel jsem o orákulu, je to latinské slovo. Jsme však součástí vesmíru. Bůh
není osoba, není to muž, není to žena. Bůh je celý vesmír. V tomto vesmíru
je všechno jeho součástí, minulost, přítomnost i budoucnost. Takže to může
být, jako třeba dalajlama, který zná část budoucnosti. My všichni jsme
součástí celku. Ale to vše je příliš složité po telefonu. Pohovoříme si o tom,
až se uvidíme.
R: Hora Kailas je považována za nejposvátnější horu světa, středobod světa a osu
vesmíru. Koncentruje duchovno pro buddhismus, hinduismus...
D: Ano, de' nitivně. Jsou tam nějací nadpřirození lidé a spousta vyznavačů kolem
nich. Šamanství je upřímné a má řadu osobností. Absolutně věřím v jejich
schopnosti.
R: Několik kontroverzních knih o magii místa zveřejnil ruský vědec Muldašev...
D: Neznám ho, omlouvám se.
R: Na vrcholku hory Kailás prý přistál světec Milarepa. Mnoho lidí vyprávělo, že zde
přistáli lidé z různých planet. Co si o tom myslíte?
D: Proč ne. Mám absolutně otevřenou mysl, nic nevylučuji od samého počátku. Když
slyším tyto příběhy, nejdříve poslouchám.
R: Drak je Váš oblíbený motiv...
D: Jeden z nejoblíbenějších!
R: Co pro Vás drak znamená?
D: To je úsměvné.... V Čínské republice právě začali tvořit první část kosmické lodi,
která bude znovu obíhat Zemi, vesmírnou stanici. Číňané tuto stanici nazývají
Tyjanktong. Zeptal jsem se čínského kolegy, co to znamená. Je to prý „palác
v nebi, kde budou sedět bohové“. Smáli jsme se, že ve starém čínském jazyce
toto slovo znamená, že drak přišel z nebes. Lidé v dávnověku byli technologicky
primitivní, nemohli správně porozumět okolnímu dění. V jejich očích byl drak
něco, co vydávalo velký hluk, hromy, měl velká křídla... Ale drak původně
sestoupil z nebe. V mých očích je to nedorozumění v technologii. Drak byl něco
technologického v minulosti před několika tisíci lety.
R: Věříte ve woodoo nebo zombie?
D: Ne.
R: Mojí oblíbenou zemí je Ethiopie, ve které je údajně také uložena Archa úmluvy.
Co si o tom myslíte?
D: To je dlouhý příběh. Archa úmluvy byla dána Mojžíšovi, ten ji dal Šalamounovi,
který si vzal královnu ze Sáby. Měli spolu dítě, jejich syn byl pojmenován
Abimelech. Ten šel do Jeruzálema a ukradl část archy a přinesl ji zpět do Ethiopie
královně ze Sáby. Dnes je Archa ve městě Axum, v katedrále svaté Panny Marie.
Hluboko pod katedrálou mají být zbytky Archy úmluvy. Nikdo však zatím nebyl
nikdy schopen tam věci správně zdokumentovat a vyměřit.
R: Na závěr citlivá poslední otázka. Nacisté převzali svastiku z hinduismu, v Tibetu
hledali kořeny jejich velké rasy. Snažili se nalézt propojení velké civilizace, která
vládla v minulosti obrovskému území. Co si o tomto myslíte?
D: Znám některé stupidní historky z Německa. Dějinami prošla celá generace
nacistických idiotů, nikdy jsem se nezabýval touto literaturou. Ani pořádně
nevím, co vlastně udělali. Cokoliv o tom slyším je děsivé. Snažím se prostě na to
zapomenout. Je to pro mě příliš stupidní, nevím....
R: Na co se nejvíce těšíte do Čech?
D: Budu mít u vás čtyří diskusní večery s veřejností, chci konečně ukázat své
nové fotogra' e. Hlavně snímky jezera, které bylo nalezeno pod velkými
pyramidami.
R: Opravdu se moc těším nejen na Vaše nové snímky, ale i na zajímavé společno
a vzájemně příjemné večery u nás v Čechách.